Přeskočit na obsah

ČNB zakazuje PP používat slovo mince. Po EET je tu kauza mince

Dne 14. října 2019 obdržela Paralelní Polis dopis od České národní banky, ve kterém reaguje na projekt Stříbrné pamětní mince Paralelní Polis. Projekt od svého počátku není jakkoliv spojen s žádným státním orgánem (včetně ČNB), českou korunou ani jakoukoliv jinou měnou s nuceným oběhem (FIAT měnou). Mince jsou propojeny s kryptoměnou bitcoin a a odkazují na významné osobnosti, které se zasloužily o svobodu na internetu. . ČNB však v dopise uvádí, že výhradní právo vydávat pamětní mince náleží výhradně jí. A současně vyzývá, aby u popisu uvedených mincí Paralelní Polis odstranila slovo “mince” a nahradila ho slovem jiným, vše pod hrozbou pokuty až 1 mil. korun. Paralelní Polis se však odmítla nesmyslné monopolizaci jazyka podřídit a v odpovědi ČNB dodává, že není možné, aby někdo bránil používat obecné pojmy s etymologickou kontinuitou již od antiky. 

Jak vyplývá z § 21 odst. 2 zákona o České národní bance, uvalila  Česká republika monopol na používání slova “mince” při označování jakéhokoliv předmětu, který je přinejmenším po staletí v českém jazyce označován jako “mince”. Mince, na jejichž emitování si ČNB klade výhradní právo, se vyznačují nominální hodnotou vyjádřenou v měně s nuceným oběhem a možností uplatnit je  jako legální platidlo. U pamětních mincí Paralelní Polis přitom není splněn ani jeden z těchto znaků. Mince nejsou spojeny s žádným státním orgánem, českou korunou, ani jakoukoliv jinou měnou s nuceným oběhem, naopak jsou propojeny s kryptoměnou bitcoin.

Paralelní Polis se už v minulosti odmítla podvolit a nezapojila se do elektronické evidence tržeb ihned po zavedení první vlny v roce 2016. V oficiálním prohlášení uvádí, že “Systém EET pokládá za reálný nástroj centralizované kontroly občanů ze strany státu a centrálně ukládané informace o každém uskutečněném obchodu mohou být v budoucnu plošně zneužívány”. Nyní se potýká s podobným případem, kdy si stát nárokuje nepřijatelnou pravomoc zasahovat do zcela základních a samozřejmých svobod. Česká národní banka požaduje, aby Paralelní Polis slovo “mince” ze svého webu úplně odstranila.

“Zákon, na základě kterého nám od ČNB poslala onu výzvu s výhružkou milionové pokuty, je jeden z příkladů toho, jak chtějí politici a státní úředníci ovládat co nejvíce aspektů života lidí. Slovo mince je v běžné řeči používáno již od antiky. Je tedy starší než ČNB i stát, který tuto banku provozuje. Proto je až neuvěřitelné, že si stát přisvojil v roce 2018 monopol na používání tohoto běžného slova a tento monopol vynucuje hrozbami vysokých pokut,” říká Milan Půlkrábek, spoluzakladatel Paralelní Polis. “ČNB se snaží tvořit dojem, že Paralelní Polis napodobuje měnu vydávanou touto bankou. To je úsměvné i z toho pohledu, že Paralelní Polis je jedním z největších propagátorů finanční svobody a používání kryptoměn, které jsou na státu nezavislé, a sama pro svůj provoz odmítá používat měnu touto bankou vydávanou. Nedávalo by žádný smysl takovou měnu napodobovat,” dodává.

Projekt  existuje od roku 2017, kdy vyšla první edice mincí. Jedním z hlavních cílů je každoročně upozornit na případy osobností, které se v souvislosti s úsilím o šíření digitální svobody staly oběťmi bezpráví ze strany státní moci. V minulosti byly vydány mince s vyobrazením osobností Rosse Ulbrichta, Juliana Assange a Aarona Swartze. Mince v sobě spojují vysoce odborného umělecké řemeslo a digitální decentralizovanou měnu. “Pamětní mince, krytá nominální hodnotou 0,01 Bitcoinu, je především uměleckým projektem. Jako art director jsem se snažil dohlédnout na vyváženost formy a obsahu, ale především dodržet koncept Paralelní Polis, tedy hledat nové propojení s novými technologiemi pro zachování digitální a ekonomické svobody.” říká o projektu Roman Týc, spoluzakladatel Paralelní Polis a autor celého projektu.

 

O Paralelní Polis

Paralelní Polis v Praze vznikla v roce 2014 kromě jiného s cílem podporovat vznik a rozvoj tzv. paralelních společenských struktur ve společnosti a vzdělávat veřejnost v oblasti používání nástrojů pro vytváření těchto struktur a zapojování se do nich. Ideově přitom Paralelní Polis navazuje na myšlenky obsažené v eseji Václava Bendy z roku 1978 nazvané Paralelní polis. Nelpí přitom fundamentalisticky na doslovném znění celého textu; naopak si uvědomuje rozdíl mezi uplatňováním strategie paralelních struktur v prostředí totalitního státu a demokratického právního státu s regulovanou tržní ekonomikou.
Paralelní Polis svou činností propojuje vědu, umění a nové technologie. Experimentuje s kryptoměnami a bitcoinovou ekonomikou, soběstačností a open source technologiemi. Jednou z hlavních aktivit Polis je edukace širší veřejnosti v těchto oblastech. Svými aktivitami se snaží přispívat ke kritické diskuzi nad aktuálními tématy a problémy moderní společnosti.