Daňové ráje jsou místa, kam se většina smrtelníků za svůj život nepodívá. Pracujete, vyděláváte, platíte daně a zodpovídáte se za placení daní lidem, kteří daně platit nemusí. Ne že by se na ně nevztahovaly stejné zákony. Mocní lidé si díky své moci, konexím a penězům dokážou najít legální nebo pololegální cestu, jak se placení daní vyhnout. O tom je Panama Papers Leak, neboli únik panamských dokumentů.
Neznámý zdroj s falešným jménem
Případ úniku panamských dokumentů se datuje již na začátek roku 2015. Tehdy do německých novin Süddeutsche Zeitung přišel email: “Ahoj, jsem John Doe. Máte zájem o informace?” Německý deník měl o data velký zájem. Souhlasil s podmínkami, které si neznámý kontakt stanovil. Žádné setkání, výhradně šifrovaná komunikace. John Doe nechtěl žádnou finanční odměnu. Na otázku, proč dává dokumenty k dispozici, odpověl: “Chci, aby se tyto zločiny zveřejnily.”
Redakce Süddeutsche Zeitung tímto způsobem přišla k 2,6 terabytům dat – přes 11 milionů dokumentů. Převážnou část z nich tvoří emaily, pdf soubory, fotografie, textové soubory a výňatky z interní databáze panamské právnické společnosti Mossack Fonseca. Takové množství dat nemohl německý deník analyzovat sám. Dokumenty pomohlo rozkrýt na 100 mediálních společností 80 různých zemí světa. Výsledkem je seznam jmen světových státníků, politiků, umělců, sportovců, diktátorů, mafií, dealerů drog a zbraní či jiných bohatých a vlivných lidí a jejich rodin. Ti všichni s pomocí panamské právnické firmy zakládali offshore firmy v daňových rájích po celém světě či využívali jiné způsoby, které jim umožňovaly obejít placení daní či vyprat špinavé peníze.
Překvapivé to není
Kauza má jeden velmi smutný podtext. Na seznamu lidí, kteří své majetky převádějí do offshore firem na Panenských ostrovech, Seychelách či jiných daňových rájích, jsou osobnosti, které mají moc. Lidé, kteří mají moc něco měnit. Jedinci, jenž mohou a dokonce by měli být morálními vůdci. Muži či ženy, kteří nám nutí své názory. Svoje postoje. Své myšlenky. Na seznamu nejsou jen politici, státníci, členové královských rodin. Na seznamu najdete i umělce či sportovce. Osobnosti, ke kterým řada lidí vzhlíží. Co tito lidé dělají se svou mocí? Zcela pokrytecky ji využívají ve svůj vlastní prospěch. Nikoli pro vás nebo pro mne. Dělají to pro sebe a svoje rodiny.
Kauza Panama Papers Leak odráží stav současné světové společnosti. Jejím výstižným popiskem je globalizační pokrytectví. Politici celého světa se tváří, že vám pomáhají a ulehčují každým dalším zákonem a nařízením. Zjednodušováním či naopak komplikováním legislativy. Ve skutečnosti systém stojí na centralistickém hromadění (nejen) ekonomické moci. Je úplně jedno, zda zemi řídí pravice či levice. Pokrytectví systému a hromadění moci pro pár vyvolených tím nezmizí. Rozdíl mezi pravicovým a levicovým postojem je stejný jako rozdíl mezi dvěma lékaři, z nichž jeden vám amputuje celou ruku a druhý vám odřeže jenom maso a kůži, aby vám zbyla aspoň kost.
Všichni mocnáři z panamské kauzy by mohli změnit celý daňový systém. Kdyby jenom trochu chtěli. Mohli by učinit svět lepším a upřímnějším. Mají moc věci měnit, aspoň částečně. Mají moc šířit své názory a ideje. Jsou přesvědčeni o tom, že placení daní není fér, ale nezasadí se ani špetkou o systémovou změnu. S krásnými pozitivními úsměvy a ošoupanými hesly se postaví do řady v dalším volebním období a nechají vás vylosovat si z nich to nejmenší zlo. Demokratické volby totiž nejsou ničím jiným než smutnou loterií. Málokterý nepokrytecký idealista v nich přežije.
Decentralizace jako cesta
Jak skončí celý případ úniku panamských dokumentů? Pravděpodobně nijak. Nestane se vůbec nic. Bude to jen další rozmázlá kauza, ve které odstoupí pár hlav a nastoupí hlavy jiné, v lecčems naprosto stejné. Dokud se lidé nezačnou pídit po prohnilosti fungování současného světa a nezačnou chápat jeho absurdnost, tak se ani nic jiného stát nemůže. Lidé, kteří mají moc něco měnit, nic měnit nechtějí. Pravděpodobně tedy ani nic měnit nebudou. Klíč ke změně leží v rukách obyčejných lidí – daňových poplatníků, spotřebitelů a drobných živnostníků. Podporujte decentralizaci. Nakupujte a plaťte bitcoinem – měnou, jíž nemůže z podstaty věci nikdo ovlivnit ani regulovat. Podporujte služby typu Uber jako uživatelé i jako malí živnostníci. Vyhledávejte ve svém okolí drobné nezávislé dodavatele řemeslných prací, potravin či jiného zboží. Chtějte změnu. Diskutujte o ní a přemýšlejte o ní. Změna nemusí přijít skrze velkou krvavou revoluci. Může být i pozvolná v souladu s tím, jak se bude měnit naše myšlení.